Gynekolog Libor Stach byl zvyklý, že do jeho ordinace vstupují převážně ženy. Když tedy ve dveřích stanul holohlavý muž s výraznými brýlemi a aktovkou v ruce, na okamžik se zarazil a upřel na něj tázavý pohled. „Dobrý den, pane Stachu. Jmenuji se Richard Tauš a jsem soukromý detektiv.“ Lékař se napřímil na židli a jedno obočí mu vystřelilo vzhůru. „Co pro vás mohu udělat?“ Návštěvník pomalým krokem přešel místnost vybavenou nejmodernějšími přístroji, bez vyzvání se posadil na židli naproti Stachovu stolu a položil své zavazadlo na podlahu.

Zadíval se postaršímu muži zpříma do očí a odpověděl na otázku: „Moje klientka si mě najala, abych zjistil informace o jedné z vašich pacientek.“ Stach zareagoval posměšným uchechtnutím. „Jak jistě sám velice dobře víte, jsem vázán lékařským tajemstvím, pane… promiňte, jak že jste to říkal?“ „Richard Tauš.“ „… pane Tauši. Rozumím vašemu požadavku, ale ze zákona vám takové údaje poskytnout nemohu. Je mi líto.“ Detektiv nehnul brvou. „To je zvláštní, že v minulosti jste si z porušení zákona takové starosti nedělal.“ Stach lehce zrudl a v koutku levého oka mu zacukalo. „Co tím máte na mysli?“ ohradil se. „Chcete mě snad urážet?