V mysli jí vytanul jasný obraz Ptolemaiova divadla – ale jen na kratičký okamžik, jako když sokol mávne křídly. Vzpomínka na Řím ustoupila výhledu, na který se v tu chvíli právě dívala. Jeho krása zastínila i město, které se časem proměnilo už jen ve vzdálenou vzpomínku. Kleopatra pozorovala trojveslice uvázané u Velkého přístavu a u přístavu Eunostos. Oba přístavy dělila hráz Heptastadion spojující pevninu a ostrovem, na kterém stál maják na ostrově Faros. Nezměrná konstrukce se zvedala od země ze své dokonalé čtvercové základny.

Její mohutná silueta se jasně rýsovala proti obloze a svou výškou mohla soupeřit dokonce s Velkou pyramidou postavenou před mnoha stoletími faraonem Cheopsem. Světlo na jejím vrcholu bylo možné vidět ze vzdálenosti mnoha kilometrů. Kleopatra sledovala její profil a přitom pomalu zvedala hlavu s tím, jak se zvedal její pohled. Když pohlédla na velký plamen umístěný na vrcholu majáku, musela přivřít oči, aby ji neoslepila záře, jež si nezadala s jasem slunečního kotouče boha Re. Prudká bolest v zátylku ji donutila zasténat, jako by ji snad chtěl potrestat bůh za tu svatokrádežnou myšlenku.