Matthew Butler nachýlil hlavu k rameni a přemýšlel o blondýně s masivními kostmi, kterou měl před sebou. Na zápěstí měla želízka a seděla připoutaná na těžké dubové židli přišroubované k betonové podlaze. Zářivky na stropě zalévaly místnost ostrým světlem. Pokud ženu trápila úzkost, co s ní bude dál, ani v nejmenším to nedávala najevo. Působila naprosto chladně. Na bledém čele se jí neobjevila ani kapka potu. Pod sportovní mikinou s kapucí se jí v pravidelném dechu klidně zvedal a klesal hrudník.

Ramena měla uvolněná. Dokonce i pohled jejích očí působil jaksi měkce. Butler si poopravil řemen podpažního pouzdra s pistolí. „Já vím, že na podobné věci jste vycvičená,“ prohlásil a v hlase mu byl nepatrně znát přízvuk odněkud ze západu. „Jenže na mě váš výcvik nezabere, Catherine. Nikdy to nefunguje.“ Butler byl chlap v kondici, maličko plešatějící, s ostrým orlím nosem, a podle rukou by ho leckdo považoval za dělníka. Na sobě měl černé džínsy, tenisky Nike a tmavomodrou sportovní košili. Když se na něho usmála a odhalila zářivě bílé zuby, založil masivní předloktí na prsou.