Na hlavní město Spojených států svítilo slunce. Teplota stoupala k pětadvaceti stupňům, ale mírný vánek udržoval vzduch pěkně svěží. Takové počasí dává člověku dobrou záminku, aby řekl své sekretářce, že se na chvíli vzdálí mimo kancelář. Joe Lewandowski zahlédl svůj kontakt, osobu, kterou znal pouze pod krycím jménem Rukavička, kterak kráčí směrem k němu. Lewandowského alias znělo Stín. Upustil k nohám doutnající nedopalek levného doutníku, zašlápl ho do trávníku v parku East Potomac a vykročil.

Kývl k ceduli, o kterou se prve opíral. „Chcete si zahrát minigolf?“ Usmál se a doufal, že přiměje Rukavičku trochu se uvolnit, aby jejich rozmluva působila jako normální rozhovor. Jen pro případ, že by se někdo díval. „Ne, děkuji,“ odvětila Rukavička napjatá jako tětiva. „Nemáte náladu, co?“ Rukavička pokrčila rameny. „Dobře, jak chcete.“ Od chvíle, kdy před více než hodinou nasedl do svého pickupu značky Chevrolet, Lewandowski kontroloval, zda ho někdo nesleduje. Postupoval zcela automaticky, jako když se rozhlédnete na obě strany, než přejdete ulici. Nevšiml si ničeho podezřelého, ale teď, když se ocitli v parku, si znovu ověřil, jestli někdo nevypadá nepatřičně.