Holly Berryová seděla na mimořádně pohodlném gauči. S tím vysokým opěradlem a měkkými kulatými polštáři to nebyla žádná plochá, sériově vyráběná obyčejná pohovka. Byla designová. Ten typ pohovky, na které se můžete schoulit a spát na ní celý týden dnem i nocí a nebudete mít ani trochu strnulý krk. Byl to absolutní luxus. Jenže navzdory veškeré měkkosti a nadýchaným polštářům Holly cítila krajní nepohodlí. Léto se chýlilo ke konci a po měsíci horkých dní, kdy ani větráky a klimatizace nepomáhaly ke zmírnění dusivého vedra, se tento týden počasí umoudřilo. Dokonce jim dopřálo trochu deště. To ale nijak nezměnilo skutečnost, že teď z Holly stékal pot.

Což ovšem s počasím nesouvisí, pomyslela si a objala své zakulacené břicho. „Chcete pokračovat s tím, co jsme probírali minulý týden, nebo se objevily nějaké nové potíže? Nechám to na vás.“ Žena na protější straně nakoukla přes brýle, chvíli těkala pohledem mezi Benem a Holly a pak se zadívala na Bena. Holly krátce pohlédla vedle sebe, kde seděl Ben se zády rovnými jako pravítko a vypadal skoro stejně nesvůj, jak se cítila ona. Několikrát si odkašlal a pak se otočil k Holly. „Asi bych to nechal na tobě,“ řekl. „Promluvme si o tom, o čem chceš hovořit ty.“ Holly se musela ze všech sil přemáhat, aby něco neodsekla.