Kniha Pro jedno kvítí…, on-line ukázka

Nejsem těhotná. Takže je to jasné. Digitální těhotenské testy z moči kašlou na nějaké ženské city. Nikoho nemučí nejistotou, jestli se objeví druhá čárka, nebo ne, a zdali je nějaký rozdíl, když testujete páté nebo první čurání za ten den. Takhle je to jednoduché. Buď jste těhotná, nebo nejste. Odhodila jsem test do odpadkového koše, otočila se k němu zády a pomaličku jsem si umývala ruce. Teď by na těhotenství nebyla zrovna ta nejvhodnější doba. O tom se nedá pochybovat. Můj muž vyrazil svého účetního už skoro před čtyřmi měsíci a od té doby nabraly jeho občasné pracovní cesty pravidelný měsíční rytmus.

Julian tolik necestoval od doby, kdy jsme dokončili postgraduální studium. Nadchází vyčerpávající období filmových festivalů. Nedovedu si představit, jak bych to zvládala, kdyby mnou ještě cloumaly hormony. To by znamenalo opravdovou pohromu. A přece cítím zklamání. To nemohu popřít. Přijde někdy pro mě a Juliana ten správný čas? Odpověď, která se dere na povrch, raději pohřbím. To, že jsme správnou dobu zatím nenašli, přece neznamená, že taková nikdy nepřijde. A nečekané dítě může být právě tím, co bychom potřebovali, abychom si našli čas – abychom upřednostnili rodinu a budoucnost před prací, vášněmi a všemi ostatními věcmi, které nám slouží jako záminka, abychom se opravdu nesnažili.