Kniha Obři, trpaslíci, vodníci a skryté poklady – nejkrásnější pověsti, anotace
Nejen hrady a zámky, ale i skály, rybníky a obyčejná stavení jsou opředeny kouzelnými pověstmi o tajemných obrech, trpaslících, vodnících, zbloudilých duších i strašidelných tvorech. Co skrývá podzemí hrádku Brdo a žije vodník v Jiřském rybníku? Jsou duchové na Sychrově? A co čerti ve mlýnech nebo obři ve skalách? Nevěříte? Ale co kdyby to byla pravda…
Kniha Obři, trpaslíci, vodníci a skryté poklady – nejkrásnější pověsti, on-line ukázka
Můj dům, můj hrad, říká staré přísloví a jeho moudrost lze vztáhnout i na pověsti a vyprávění předložená čtenářům v této knize. V pověstech bývá hrad nejen mohutná kamenná stavba na skále či za ochranným kruhem vodních příkopů, své hrady mají také obři, trpaslíci či vodní a lesní bytosti. A ejhle, najednou tvoří hrad tajuplná skála buď pro obra, nebo často pro trpaslíky, pokud jde o její nitro.
Pidimužové ovšem často sídlí v podzemí, kde je potkávají havíři a všichni ti, kteří se snaží dobýt poklady z útrob matky země, tradičního hájemství pánů trpaslíků. Jiní trpaslíci či skřítci dávají přednost životu v lesích. Lesní hrady nejsou patrné pouhýma očima a člověk se o nich dozví až díky kouzlům, pokud jej trpaslíci uznají za hodného, aby mu pomohli, nebo nedej bože uškodili, rozzlobení i pro pouhou maličkost. Jako hrady někdy vnímali svá obydlí i mlynáři, nezřídka svobodní mužové, v jejichž světnicích zaznělo nejedno vyprávění vandrovních tovaryšů či krajánků, nejlépe takové, aby zaujalo kouzly či hrůzostrašnými motivy. Zatímco pro vodníka byl hrad rybník či potok sousedící s mlýnem, nezřídka vzdělaný a sečtělý mlynář si uprostřed stavení a okolních hospodářských budov opravdu mohl připadat jako v bezpečí pevných hradeb nějakého hradu.